Miluji Tě Hospodine!

Jo! Pán ví, kdy a jak potěšit!

Dnes celý den přemýšlím nad tím, že jsem asi příliš horlivá, bojovník za pravdu, chci aby věci měli řád, aby byli lidi zapálení a když už něco dělají, tak ať to dělají naplno a s nadšením. Jako já. :-) Jinak se to přeci dělat nemá. Mé heslo je, že: "když nechceš to dělat, tak jdi od toho pryč!"

A tak poučena z předchozích chyb, které jsem dělala, držím se zpátky v projevu navenek, ale ve mne to vře a volá: "To se přece musí dělat pořádně! Se zápalem! Kdybych dostala nabídku ve věřícím okruhu, beru ji! Budu opatrná z odchodem z jiných kruhů, ale beru věřící společenství, neboť tam je víc než lidi a slova. Tam je Pán sám! A to já chci, být s lidmi, jejich myšlenkami, činy a chci, aby nás spojoval Bůh. Neboť s ním je to všechno naplněnější a lepší."

A tak si dnes celý den přemýšlím a kolem poledne mi začne volat neznámé číslo. Tak to zvednu, otrávená, že mi volá asi někdo z reklamy či z práce a budu muset pracovat.

"Prosím?" říkám dost znuděně a bez zájmu.

"Ahoj, to jsi Ty Kristýnko?" hlas volající znám.

"Ano, to jsem já, Krista."

"Jak se máš?"

"Dobře, děkuji za optání."

"No, nebudu příliš dlouho chodit kolem horké kaše. Jménem brněnských spolupracovníků mám pro Tebe nabídku, aby ses stala taky spolupracovníkem!"

Nemám slova a jsem radostí bez sebe a nadšená. Jediné co ze mne vypadne je: "tak to je rychlé" neboť tušení jsem měla, nebo spíše přání, že bych mohla v budoucnu nabídku spolupráce dostat, třeba jako trvalý hráč na flétnu i spolu s holkama, ale tak brzy? Zatím jsem byla nadšená, že můžeme s holkama příležitostně hrát na flétny při mších a setkáních a tvořit tak malou scholu. A měla jsem z toho radost. To mě naplňovalo a stále naplňuje. Neboť hru na flétnu a hudbu miluji.

"Jo a máme jedno volné místo do Mnichova, jede se tam v dubnu. Rádi bychom Tě vzali s sebou."

"Cože? Aha. Nabídky si velice vážím a ráda ji přijímám!"

"No, tak to je skvělé" radostně volá volající," konečně někdo, kdo je rozhodný a neváhá."

Radostně se loučíme a domlouváme si, že si ještě napíšeme či zavoláme a budeme se dále domlouvat.

Rozhovor vyřešen za tři minuty. Rozhodla jsem se. Jsem šťastná! Pán mi poslal do cesty nabídku, která se neodmítá. O které jsem vnitřně snila a přála jsem si ji. Hospodine, děkuji Ti a miluji Tě! Ty víš, jak člověka potěšit. A víš, na co člověk má a na co ne! A kde je ho třeba!

Takže beru nabídku a jdu do toho. Samozřejmě netuším, co bude a jak bude. Ale jdu tam s nadšením, celým svým srdcem a vím, že bude dobře. Neboť kde je Pán, tam je vždycky dobře.

Krista