Zjišťuji, že často v dopisech či jiných rozhovorech s přáteli ze mne mluví mé nitro. Víc, než umí člověk vědomě pojmenovat. A je to tak opravdové a jsem to já, a to, nad čím teď přemýšlím, že mi přijde líto, aby to bylo ztraceno a "neposlala" jsem…
Jo! Pán ví, kdy a jak potěšit!
Tomu se říká dělba práce *** Ty se za nás oba chodíš modlit....(neboť zde nemám katolický kostel) a já...za nás oba spím....(protože, ráno časně vstávaš do práce a do školy...aby jsi se jednou o nás mohl postarat) *** Ne...tomu se říká, KRÁSNÝ VZTAH…
Sním o tom, že jednou příjdeš. Ano, vím, že přijdeš....už brzy nastane ten den.... *** Vzduch tak zvláštně voní...hodně zvláštně. Snad vane vítr od jezera a nese k mé tváři tuto vůni. Vůně vody? Dálek...však jen led, sníh, mráz a jezera kolem mě...…